Je v Polsku naše budoucnost? Nevíme.

Jaro je tady. A já se prozatím upisuju ke spolu-práci na plný úvazek. Tudíž to vypadá, že budu opět vytížená od rána do noci.

S tím vším se ale vrací i introspekce. Možná je to přechodem do nové sezóny, možná tím, že se po delší době zase usazuju, ačkoliv to možná není na dlouho. Každopádně mám pocit, že se ve mně znovu otevírá téma dalšího směřování... nebo spíš dalšího skoku směrem nahoru. 

Cítím, že chci růst.

Poslední dobu jsem stála na místě a potřebuju směřovat k dalšímu vývoji. Máme za sebou intenzivní období, během kterého jsem nedokázala udržet směr, který jsem si plánovala. A po zastavení se (doslova, protože jsme cestovali na kolech) jsem se dlouho nemohla úplně rozjet.

Jenže v hlavě mám různé vize. A někdy mám strach, že je nezhmotním a svůj potenciál nevyužiju naplno. 

Na cestě si občas sama podkopávám nohy. Pokud se to tak dá říct. Ve mně totiž existuje silná potřeba klidu a pohody a nenechat se nikým a ničím vyrušovat. Hustle culture mě přestala přitahovat a jednoduše mi přijde jako bullshit.

Je v Polsku naše budoucnost? Nevíme.

Zároveň se zamýšlím, jaké další možnosti můžu mít v Polsku. Ačkoliv zrovna Gdaňsk a Balt sám o sobě jsou mou srdcovkou, někdy mě přepadají myšlenky, že tady už dál neporostu.

Ale kdo ví.

Možná je to jen tím, že od chvíle, kdy jsem se sem vrátila, jsem se vlastně o nic (pro mě) velkého ani nepokusila. Nešla jsem si pro velké věci, spíš jen pro ty „záchranné“. 

(Poznámka pod čarou: adopce našeho nejmilovanějšího pejsánka je samozřejmě velká věc. A štěstí, které mi Polsko znovu přineslo do života).

Kromě vlastních vizí se mi v hlavě rodí i další kulturní nápady. Jenže dát je všechny dohromady bude spíš běh na delší trať. A někdy mám pocit, že vlastně ani nevím, kde začít. Ještě také nevíme, jak dlouho v Trojměstí budeme. A tak se občas cítím trochu ve stagnaci. V pozici čekatele. Nebo spíš spolučekatele. Ale teď už nemá moc smysl čekat, co a jak bude. 

Důležité je začít, ať je a bude situace jakákoliv.

To je věta, kterou si musím neustále připomínat.

Začít - a dotáhnout TO, když to okolnosti dovolí.

Protože možná právě ty malé kroky, které dnes vypadají nejistě, jednou vytvoří cestu, kterou jsme si na začátku vůbec neuměli představit.

A jaro je pro takové začátky docela dobrý čas, co?

P. S. Minulý týden jsem po delší době jela do Gdaňsku. Nezůstala jsem tam dlouho, ale během krátké procházky jsem stihla udělat pár fotek. Enjoy!

I když už se oteplilo, Motlawa je stále zamrzlá.

V Gdaňsku si všímejte detailů.

Výloha mého oblíbeného knihkupectví. Určitě vám ho ukážu.

Gdaňsk v jeho kráse se slunečními paprsky.

Mimo letní sezónu je gdaňské centrum vcelku klidné a civilní.

Jen tak, každý si tu najde to své.

Hlavu vzhůru.

Sledovat články můžete i na Forendors nebo v angličtině na Substacku

NOVĚ SE MŮŽETE TAKÉ PŘIHLÁSIT K ODBĚRU NEWSLETTERU. TAK VÁM PŘIJDE UPOZORNĚNÍ NA NOVÝ ČLÁNEK DO E-MAILU. PŘIHLÁSIT SE MŮŽETE PŘES OKÉNKO NÍŽE - MUSÍTE SJET NA KONEC STRÁNKY.

A.