Juj, máme racka na balkoně

Dnes je den, kdy svět okolo nemá existovat a nechci nic produkovat. Aktuálně jsem ve fázi příprav nového portfolia, které bych ráda poslala do nakladatelství, ale i od toho si potřebuju dát odstup. Dnes je to den na čtení. Konkrétně na detektivku. Poprvé se ponořím do Klevisové...

Zároveň mám potřebu vyčistit psovi vodítka a kšíry, protože venku panuje klasický zimní hnus a kombinace špíny s pískem si vybírá svou daň. A taky to tu zase celé trochu zorganizovat, jinak mně jebne.

Ale hlavně dnes cítím takovou tu únavu, únavu materiálu (btw to je i kniha od Marka Šindelky). Tělo jasně křičí: kniha, horký (nebo vinný) nápoj, deka a číst. A víte co? Po letech dávám čtení znovu opravdu hodně pozornosti. I proto, že postupně připravuju svůj malý knižní projekt - nebo spíš web. A těším se, až ho konečně spustím.

Juj, máme racka na balkoně. Pusinka.

Toužím taky po nových fotkách. Jak pro web o knihách, tak pro můj vlastní web. Jenže sluneční paprsek je teď vzácné zboží a fotit doma v šeru se mi nechce (a nemám ani náladu se hodit do pucu, navíc chci fotky z pláže, ale ne v bundě do tuhé zimy). Budu muset počkat do jara.

Kromě čtení teď hodně koukám i na filmy. Řekla jsem si, že bych ráda víc objevovala polskou filmovou tvorbu, abych vám pak měla co doporučovat. Zatím mě ale opravdu chytil jen jeden seriál, ale musí toho přeci být víc! 

Pomalu taky začínám plánovat cestu do Česka. Jenže příteli teď není často dobře a náš pejsánek potřebuje plný servis. Zatím ho do Česka brát nechci - pořád si zvyká, učí se, „jak to tam venku chodí“, a nejsem si jistá, jak by si sedl s našimi buldočky. 

Asi je to prostě období čekání. Období procesu. Ale je leden. A každý moudrý člověk ví, že leden je čas odpočinku a hibernace. Jen nás společnost naučila myslet si, že by to tak být nemělo.

Dnes pro vás nemám žádnou hlubokomyslnou myšlenku. Ale minule jsem „slíbila“ pár fotek. Tak si prosím užijte malou fotosměs a mějte klidný den. Do zobaczenia!

Vzpomínka na jeden náhodný brunch v Medůze. Abych řekla pravdu, bylo to moc dobré, ale znovu na to chodit nemusím. Podnik je ale jinak moc fajn a samozřejmě, dog friendly. 

Občas si zajdu pro kafíčko do mé fav kavárny, budu se opakovat, ale tu si chci nechat na samostatný post.

Krteček obětí zimního stánkového prodeje.

Fancy White Merlin. Celý rok mají super výzdobu a v sezóně mají na pláži svůj beach bar s DJ.
Bavěj mě.

Náš malý zverimex.

Tohle mě bolí. Hlavně mít živý stromek na Vánoce a potom ho hodit na ulici, aby ho popeláři odvezli.

 Je to tu všude.

V zimě moc často na pláž nechodíme, ale když se zadaří... většinou kupuju kafčo,
které se mi pak vyleje - protože jsem dežo a pes začne lítat a já jenom čumím - a vyleju.

Malované dveře v domě, kde je rekonstrukce (asi).

Flamingo se mi líbí, ale nikdy jsem tam nebyla... 

Jedna fotka, která měla být po IG. Pláž a sníh. A odpadkové koše. 

Další podnik na pláži, kde jsem také nebyla - ale vždy chci. Leží přímo na pláži a láká mě pokaždé, když jdu okolo. Hlavně takto mimo sezónu.

Ahoj z pekárny.

Vstup do naprosto nádherné vily v parku, kam chodíme venčit. Jedná se o Art Incubator,
tohle místo si ukážeme, až bude hezky.

Včelí úly u Art Incubatoru.

Miluju zdejší vily, některé jsou fakt charismatické. Fotka to ale nezachytí.A mně je tedy i blbé fotit cizí domy. 

A to je vše. Myslím, že další fotky budou už z kavárny. Ono totiž dokud bude hnusně...
nefotím, nikam nechodím.

P. S. Když to uploaduju, ješte jsem číst nezačala. Ale dodělala jsem jednu mini ilustraci, vydrhla kobereček, jedním očkem zkoukla polský film a sežrala sushi ze Žabky. 

Sledovat články můžete i na Forendors nebo v angličtině na Substacku

NOVĚ SE MŮŽETE TAKÉ PŘIHLÁSIT K ODBĚRU NEWSLETTERU. TAK VÁM PŘIJDE UPOZORNĚNÍ NA NOVÝ ČLÁNEK DO E-MAILU. PŘIHLÁSIT SE MŮŽETE PŘES OKÉNKO NÍŽE - MUSÍTE SJET NA KONEC STRÁNKY.

A.